Pravidla

Základní nastavení hry

Hra klade důraz na hraní role, prožitek a co nejvěrnější zážitek světa Středozemě. Probíhá na herním území i mimo něj 24 hodin denně. Jedinou výjimku tvoří tzv. off-zóna, místo pro moderní stany, kde můžete vystoupit ze své role.

„Hraje je 24h denně.
Kromě OFF-ZONY.“

Rozlišujeme tři úrovně hráčů: dobrodruh (plnohráč), obyvatel (polo-hráč) a křoví. Všichni hráči mohou reagovat na okolní hráče i na svět kolem, mohou ovlivňovat děj. Rozdíl je jen v tom, jak pečlivě je postava připravená předem a jak složitě je propojená s ostatními.

Dobrodruh je hráč, jehož postava má komplexní příběh a historii, je provázaná s ostatními a jeho chování může zásadně ovlivnit dění ve hře.

Role obyvatele je pro hráče, který si rád zahraje třeba vojáka nebo sedláka, ale nepotřebuje propracovanou postavu nebo nechce mít linku propojenou s ostatními. Případně si není úplně jistý, jestli pojede a nechce příběhovým orgům přidělávat starosti.

Křoví jsou atmosferické postavy, které si poklidně žijí své životy, pozorují dění kolem a podle chuti se zapojují.

„Chceš-li, aby svět reagoval na tvé činy,
nezapomeň mu o nich dát vědět!“

Všechny typy postav mohou se světem, který spolu s kulisami dotváří, volně pohybovat a interagovat spolu navzájem i s prostředím. Cokoli dává jen trochu smysl v kontextu světa a postavy, je dovoleno. ALE pokud plánujete udělat něco zásadního s opravdu velkým dopadem na svět, řekněte to Bagrovi. Ne nějakému orgovi, ale Bagrovi – on to už předá všem, kteří o tom potřebují vědět. (Pro ilustraci: zasáhnu mnoho postav, zničím osadu, zasloužím se o obří úrodu, poddoluji město, rozšířím nemoc, rozbouřím řeku, probudím les… )

Kouření ve hře

Ve hře je povoleno kouřit dýmku. Kuřte však v místech, kde nehrozí riziko požáru! Cigarety lze kouřit v off-zóně u ohniště (pokud si tam někdo bude zrovna připravovat jídlo, buďte ohleduplní).

Pokud si přivezete vodní dýmku, nepřenášejte ji po herním území a zvažte, zda se vodní dýmka hodí k vaší postavě ve Středozemi.

„Nekuřte v lese! Kouříte-li, tak jen
stylově nebo v off-zoně.

Organizátoři, bestiář, postavy mimo hru

Pokud potkáte osobu s bílou šerpou, tak tato osoba není. Může se jednat o hráče bestiáře nebo organizátora. Organizátoři, zejména ti příběhoví, budou představeni na začátku hry. Pro tyto osoby se vžilo označení teplý vítr nebo teplý vánek. Pokud budete chtít konzultovat něco ohledně příběhu nebo své postavy, můžete se po teplém větru pídit a on vám bude nápomocen.

Je-li vaše postava mimo hru, například se přemísťujete na noc do off-zóny, nebo jste mrtví, položte si ruku na hlavu. Postava s rukou na hlavě může být také schovaná. Zkrátka pokud potkáte někoho s rukou na hlavě, nevidíte ho. Tohoto mechanismu, prosím, nezneužívejte a nekazte tak hru sobě ani ostatním.

„Bílá šerpa / ruka na hlavě = neviditelnost“

Vidláci a virtuální obyvatelstvo

Vaše postavy nejsou jediní lidé, kteří v Rhovanionu žijí. Ve většině osad žije lidí více, ale jsou to zkrátka nějací obyčejní vidláci, kteří nejsou nijak důležití pro náš příběh. Láskyplně jim říkáme i NPCčka. V rolích vidláků se mohou občas objevit lidé z bestiáře nebo hráči, jejichž postavy neumožňují, aby si například zašli oddychnout do hospody. Pokud tedy do hospody přijde osoba v nuzném oblečení a slaměném klobouku, jedná se o vidláka, který pro vás může a nemusí být zajímavý – to už posoudí vaše postava.

„Slaměný klobouk = NPCčko“

Žlutá stužka

Rhovanion je hra pro velké i malé, takže souběžně s hlavním příběhem bude ve hře probíhat i dětská linka pro mladou generaci. Hráči, kterým nevadí interakce s dětmi, se mohou označit žlutou stužkou. Pokud si nepřejete s dětmi hrát, stužku si nepřipnete. Nosit či nenosit tuto stužku se můžete rozhodnou jak před hrou, tak kdykoliv během hry. Můžete ji také dle nálady a situace schovávat a připínat. Děti budou mít průvodce, kteří znamení snadno rozliší.

„Žlutá stužka / barva = dětská linka“

Herní lokace

Snažíme se, aby lokace vypadaly co nejvěrněji, ale občas musíme sáhnout k nezbytné virtualitě. V takovém případě jsou lokace označeny obrázkem a názvem, případně krátkým popisem, oč se jedná nebo jak to funguje.

Život a smrt

Všechny postavy ve hře mají jeden život. Běžný jedinec vydrží tři lehká nebo jedno těžké zranění, než padá k zemi. (Podrobnosti viz bojová pravidla.)

Umírání postav ve hře

Hra je koncipována tak, aby se v ní umíralo málo.

Dobrodruh tedy může zemřít, jen pokud pro to existuje vážný důvod (např. někdo po něm jde a má to uvedeno v postavě, je odsouzen k smrti za zločin atd.) Rovněž může umřít, když udělá vyloženou pitomost nebo se pro to sám rozhodne (vyplyne to ze scény a hráči to přijde jako hezké zakončení role). Kdy teda dobrodruh neumře? Při něčem, co nazýváme "náhodný střet".

Náhodný střet je, když se dvě frakce pobijí, je tam víc lidí než jeden člověk z každé frakce a střet je vyvolán politickými zájmy nebo nevraživostí mezi frakcemi. Ve světě to vysvětlujeme tak, že postava se prostě odplazila do křoví, spadla do škarpy a nepřítel si nevšiml, že žije... Proto pokud už k takovému střetu dojde, prosíme hráče, aby v těchto "šarvátkách" nedoráželi. Náhodný střet se týká i větších bitek s bestiářem s přihlédnutím k odstavci "pitomosti".

Pitomosti

Věříme, že všichni jsme rozumní lidé, kteří si chtějí hru užít, ale pro pořádek uvádíme, co jsou to pitomosti. Do kategorie pitomostí patří hráčský pocit nesmrtelnosti a nepřemožitelnosti. Všechny postavy bez výjimek mají pud sebezáchovy (samozřejmě v rozdílné míře). Proto počítejte s následky pro svou postavu - a to i definitivními - pokud se rozhodnete bezdůvodně zabíjet jiné hráče, CP nebo křoví (o to hůř, pokud to děláte bez pádného důvodu – to že se vám někdo nelíbí a blbě se šklebí, není pádný důvod), polezete někam, kde víte, že přijdete k úhoně, a nebo se nestáhnete z prohraného boje či neutečete před velkou přesilou, přestože k tomu byla příležitost.

Pokud se neumíte rozhodnout, zda šarvátka byla "náhodná" nebo po vás šli, zahrajte agónii a poraďte se s organizátorem po dokončení scény.

Herní předměty

Herním předmětem je jakýkoliv předmět ve hře, který by se ve Středozemi mohl vyskytnout.

Mobilní telefon, který najdete u někoho ve stanu, není herní předmět. Pokud ve stanu najdete korbel, jedná se o herní předmět. Pokud nechcete, aby vám někdo prohrabával věci, dejte si do stanu krabici na herní předměty označenou nápisem “herní předměty“.

Herní předměty lze ukrást. Kradení probíhá zcela reálně. Po skončení hry budeme rádi, když se všechny herní předměty dostanou ke svým původním majitelům.

„Vše je herní. Krade se.

Nechceš-li, aby ti cizinec prohledal obydlí,
bydli v off-zoně nebo dej herní předměty
do truhly označené HERNÍ.“

Herní peníze, obchod a ekonomika

Ve hře se bude platit stříbrnými a zlatými mincemi, přičemž 20 stříbrných je 1 zlatý. V hospodě se během hry platí herními mincemi. Jeden stříbrný odpovídá 5 Kč. Reálnou útratu zaznamenává hostinský do EET (Eorlova evidence tržeb) a hráči ji uhradí po skončení hry. Je dobré si na začátku vložit na účet zálohu.

Na začátku hry dostane každá postava obnos podle společenského postavení a během hry bude možnost si peníze vydělat. Někteří hráči dostanou do začátku hry i naturálie. Funguje také směnný obchod a protislužby.

Jedno velké pivo stojí 6 stř. a ostatní ceny jsou k tomu adekvátní. Za hlavní jídlo v hostinci dáte okolo 10 - 12 stř.

„10 stříbrných = 1 zlatý
1 stříbrný = 5,- Kč“

Znalosti, dovednosti a hraní role

Znalosti a dovednosti postav vyplývají z jejich historie, charakteru a příběhového pozadí. Zjednodušeně říkáme, že co zvládnete zahrát, to umíte. Vyhrajte si s rekvizitami, simulujte svou činnost co možná nejvěrohodněji a řiďte se zdravým rozumem. Děvečka z hospody asi nebude umět hovořit vznešenou elfštinou a ohánět se obouručním mečem, voják nebude umět utkat koberec, švadlena uvařit kouzelný léčivý lektvar...

Dovednosti řešíme s dobrodruhy individuálně. Záměrně nijak neomezujeme počet expů a výběr necháváme na úsudku hráčů. Jelikož se každý učil svou dovednost jinak, jinde a od jiného učitele, mohou se ve hře například setkat dva léčitelé, kteří různým způsobem léčení dojdou ke stejnému výsledku.

Pro obyvatele jsme ponechali expy a dovednosti z předchozích ročníků, aby si mohli vybrat, co budou umět.

„Co zahrajete, to umíte!“

Učení

Ve hře se samozřejmě můžete nové dovednosti a znalosti naučit. Můžete si rozšířit obzory tím, že si vyměníte zkušenosti s někým jiným ze svého oboru nebo najdete ochotného učitele. Učení probíhá reálně. Pokud se budete chtít naučit třeba stopovat, musíte strávit nějaký čas s někým, kdo vás vezme do lesa a naučí vás rozlišovat jednotlivé stopy. (Věnujte této činnosti alespoň půlhodinu.)

Učit se můžete i jako samouk soustavnou činností nebo experimenty (např. alchymisti). O svém snažení můžete informovat teplý vítr, který vám sdělí, jak jste byli úspěšní.

Jazyky ve hře

Ve Středozemi se hovoří mnoha jazyky. Většina obyvatel mluví Obecnou řečí (čeština). Ve hře se mohou vyskytnout postavy, které Obecnou řečí nemluví, ať už proto, že Obecnou řečí nemluví jejich postava, nebo se jedná o cizince.

Elfové a vzdělanci mezi sebou nejčastěji mluví šedou elfštinou, sindarin (angličtina). Pokud Vaše postava umí sindarsky, můžete ve hře používat angličtinu. Pokud Vaše postava elfsky neumí, angličtinu nepoužívejte a tvařte se, že jí nerozumíte, i když ji jako hráč ovládáte.

Mezi další známé jazyky patří vznešená elfština – quenya, a trpasličtina – khazdul. Trpasličí řečí hovoří výhradně trpaslíci, nejsou ochotni ji učit cizince a také ji v komunikaci s cizinci nevyužívají (snad kromě nadávek).

„obecná řeč = čeština;
sindarin = angličtina;
quenya = quenya; khazdul = kdo potřebuje, tak ví“